TATTOO KARLOS

Z diskuze...

Piercing

NĚCO O PIERCINGU

Hojení a komplikace:
Hojení- za normálních okolností se tvoří vrstva z epiteliálních buněk uvnitř piercingového kanálu-tedy mezi vchodem a východem z rány a hlavním smyslem této skutečnosti je vlastně snaha organismu ochránit tělo před cizím tělesem (piercingový šperk). Epitelové buňky tvoří postupně vrstvu ve tvaru trubice či válce v průběhu vnitřní strany piercingu. Tento proces obyčejně probíhá cca po dobu 6-8 týdnů. Po vytvoření této epitelové vrstvy se tato kolem šperku může smrštit. Může být poté snadno poškozena či natržena., proto není vhodné násilně otáčet šperkem bez předchozího koupání v teplé vodě, resp.za pomoci obkladů, čímž dochází k roztažení kůže a tím i k uvolnění piercingového kanálu a umožnění rotace.
Všechny piercingy produkují tkáňový mok během fáze hojení, což jest lepkavá čirá či lehce jantarová tekutina zasychající v okolí východů a na povrchu šperku ve formě jakýchsi stroupků-zvaných krusty. Tato tekutina by neměla být zaměněna s hnisem, který je žlutý či zelený. Když jest epitelová vrstva vytvořena, musí následně zpevnit, zesílit a rozšířit se. Tento proces mnohdy trvá 6 měsíců až rok. Až se stane piercing více soudržným, dochází k zakulacení východů směrem dovnitř a celkově se piercing stává pružnějším a uvolněnějším v okolí šperku. Až v této fázi definitivního vyhojení je možné bez následků zaměnit stávající šperk za jiný. Ač po zhojení již piercing nezarůstá a tedy se neuzavírá, vlivem pružnosti tkáně dochází rychle ke smrštění a zavedení šperku bez použití vhodných zavaděčů je mnohdy nemožné.


Dráždění a infekce:
Zarudnutí, podráždění a otok v prvním týdnu není ničím neobvyklým. Prodloužené zarudnutí a podráždění může znamenat mírnou infekci, přecitlivělost na kov či na používané léčebné prostředky při ošetřování, eventuelně napětí či tlak v oblasti piercingu. Nadměrné ošetřování, zbytečně časté vyplachování a používání mýdla může vyvolat zarudnutí a přesušení. Není vhodné ošetřovat piercing častěji, než 2-3x denně. Citlivost na prostředky používané při ošetřování se často projevuje pícháním a extrémním pálením již během či bezprostředně po použití a může způsobit zarudnutí a drobné puchýřky v okolí piercingu. V těchto případech je nutno vysadit používané prostředky, či začít používat látky doporučované pro citlivou pleť. Problémy mohou někdy způsobovat i enzymy a chemikálie používané k praní prádla, jež je v těsném kontaktu s oblastí piercingu a které mohou zpomalovat hojení.
Piercingy v oblastech tzv. vlhké zapářky s omezeným prouděním vzduchu a které jsou drážděny častým pohybem, mohou způsobit vznik vyklenuté zapálené tkáně v okolí východů piercingu u pupku se to týká vnitřního vchodu. Tento příznak není obvykle bolestivý a dále pak není nezbytným příznakem infekce. Proto je nutno se snažit udržovat piercing co možná suchý, bez zapářky a používat oblečení, které umožňuje cirkulaci vzduchu.


Nejčastější příčiny tohoto jevu jsou:

-umístění piercingu v nevhodné hloubce či pod nevhodným úhlem vzhledem ke tkáni
-piercing v oblasti, jež mění tvar v závislosti na pohybech těla
-použití šperku nevhodného designu či rozměrů (síla drátu, šíře či délka)
-použití šperku, jež jest nedostatečně vyleštěn či s poškrábaným povrchem
-tření či tlak oděvu oproti tělu či šperku
-poškození piercingu
-chemické dráždění či používání nevhodných produktů při ošetřování piercingu


 
Přecitlivělost na kov (Metal sensitivity):
Kovy používané pro piercing jsou voleny na základě jejich vlastností, které jsou pro organismus zdravotně nezávadné. (jsou tzv. biokompatibilní či biologicky inertní). Samozřejmě některé více a jiné méně, a z toho vyplývá fakt, že jedny mohou být více hypoalergenní, než jiné. Mnohé a nejčastější případy této přecitlivělosti jsou vyvolány přecitlivělostí na nikl. Obsah niklu v různých typech oceli se liší, jiný typ, než s čistotou minim. 3l6L je nevhodný (viz. kapitola materiály).
Mnozí lidé jsou citliví na prvky obsažené ve slitině zlata (zejména tedy opět nikl, dále stříbro, zinek či měď) a právě z tohoto důvodu nemohou nosit zlato. Např. bílé zlato často vyvolává mnohem více odlišných reakcí, než "žluté zlato", neboť se používá výrazně většího obsahu niklu za účelem dosažení "bílé" barvy. Mnozí výrobci piercingových šperků používají slitiny zlata bez obsahu niklu (nickel free). Bílé zlato, zhotovené za použití Palladia ze skupiny Platiny, namísto niklu, má výrazně nižní tendenci vyvolat přecitlivělost. Přecitlivělí lidé nosí tedy niob (přecitlivělost je vzácná, ale je popsána) či titan.
Projevy přecitlivělosti na kov se projevují jako tzv. kontaktní dermatitida - od pocitu píchání a svědění přes zarudnutí, otok a červenavě zabarvené droboučké pupínky či puchýřky naplněné tekutinou (tak, jako u alergického ekzému) anebo jako skvrny v oblasti kontaktu se šperkem-zápěstí-hodinky, krk- řetízky apod. Většina lidí je přecitlivělých pouze na určitý kov a nemusí reagovat na jiné. V některých případech dochází ke vzniku přecitlivělosti až po delší expozici-nošení šperku a tím i piercingu.
Výrazná přecitlivělost se projeví mnohdy rychlým odvrhnutím šperku- s projevy uvolnění piercingu a rozšíření piercingového kanálu, prudšího zarudnutí, mokvání, svědění, píchání. Mírnější formy se projevují prodlouženým hojením. Většinou záhy po záměně za šperk z jiného materiálu dochází k ústupu obtíží. Jelikož prodloužené hojení může být podmíněno i rejekcí a migrací, je nutno posoudit zkušeným piercerem, o jakou příčinu se jedná. Někdy lze užít k vyhojení piercingu aplikaci nylonu či teflonu a po vyhojení nezřídka lze aplikovat kovový šperk.

Piercing pupku a těhotenství
Piercing si lze většinou ponechat až do cca 6. měsíce gravidity, ovšem poté dosahuje zvětšení objemu břicha a tím i rozsah kůže, jíž prochází piercing takového stupně, že je nutno šperk vyjmout a pokud má být zachován, je možno provléci piercingovým kanálkem nylonovou šňůru, jež po dobu těhotenství zamezí uzávěru piercingu. Po porodu lze šperk pomocí zavaděče bez větších problémů vrátit na původní místo.

Péče o čerstvě provedený a hojící se piercing pupku
 
Jak tedy postupovat při ošetřování?
Zhruba po 4 až 5 hodinách po provedení sejměte náplast. Je možné, že bude přítomno malé množství sražené krve, které lze snadno smýt, ale většinou je piercing čistý. Je vhodné jej osprchovat čistou teplou vodou. Během prvních 24 hodin není vhodné používat žádné desinfekční prostředky včetně mýdla.
Od následujícího dne je piercing ošetřován 2x denně. Jednou denně za použití antibakteriálního mýdla, jež na našem trhu je k dispozici pod jménem Protex 1, 2 a 3 a dále Radox, a to i ve formě sprchového gelu.
Nejprve je nutno ošetřit piercing od všech krust, jež vznikají zasycháním vylučovaného tkáňového moku v okolí východů piercingu. Po důkladné m osprchování či opláchnutí teplou vodou si lze pomoci tampónky, gázovými čtverečky apod. Je nutno očistit i povrch šperku zejména v místech, kde je tvorba krust nejpravděpodobnější, na přechodu mezi kuličkou a tyčinkou. S náušnicí manipulujeme pouze velmi jemně. Po mechanickém očištění vytvoříme mýdlovou pěnu a celý piercing namydlíme, snažíme se, aby se pěna dostala i směrem do kanálku, necháme působit, cca 1-2 minuty a poté opět důkladně opláchneme čistou vodou tak, aby veškeré mýdlo bylo odplaveno z oblasti piercingu i jeho okolí. Poté důkladně osušíme piercing opět čistým tamponkem a dbáme na to, aby suchý byl i pupek uvnitř, kdy zejména u hlubších variant pupků se zde snadno může držet vlhkost, což jest živná půda pro např. kvasinkovou infekci.
Po osušení aplikujeme za účelem zvláčnění a zjemnění kůže, která je vlivem použití mýdla sušší, 2-3 kapky olejíčku ( běžný dětský, např. Aviril-v některé literatuře je doporučován i Tea Tree oil či Levandulový olej, ale bohužel, ač mají hojivé účinky, vlivem většího množství silic mnohdy dochází k alergické reakci)a promastíme piercing. V prvních několika dnech doporučuji krýt čerstvý piercing volnou náplastí tak, aby piercing "dýchal", ale zároveň byl chráněn od možného mechanického poškození či vstupu infekce (např. v noci-otírání o povlečení, pyžamo).
Dalším postupem, který taktéž denně provádíme, je koupel piercingu v roztoku soli (vlastně náhražce fyziologického roztoku), který použijeme tím způsobem, že rozpustíme cca 1 až 1 lžičky kuchyňské soli ve sklence lépe převařené vlažné vody , rozmícháme roztok, sklenku přitiskneme na piercing a krouživým pohybem provádíme omývání, doba trvání alespoň 5-1O minut. Tímto postupem zajistíme rozpuštění a uvolnění všech krust, odplavení eventuelních nečistot apod. Následuje opět vysušení a aplikace olejíčku. Takže vezkratce -1xdenně sprcha a mýdlo, 1x denně koupel v roztoku soli.
Tyto popsané 2 kroky provádíme až do totálního vyhojení , tedy cca půl roku a i poté je vhodné kanálek občasně vyčistit a kápnout olejíček, neboť dochází k hromadění mazu, potu, odumřelých buněk kožních apod. Je vhodné sluneční záření pro rychlejší zhojení piercingu, vitaminy a vhodná životospráva.

 

 

Čemu se vyhýbat při ošetřování piercingu pupku ve fázi hojení?

- není vhodné zvedat pupík za účelem prohlížení si piercingu, může dojít k poškození

- není vhodné zbytečně pohybovat či otáčet šperkem v piercingu zejména v počáteční fázi 3-4 týdnů, pohyb musí být velice jemný a prakticky pouze z důvodu odstranění krust a jejich uvolnění při procesu čištění

- není vhodné (ač mnohdy doporučováno), používání lihu-alkohol má výrazně adstringentní efekt a může poškozovat ránu, dále je nevhodný peroxid vodíku a prostředky obsahující Betadine, neboť destruují buňky, které vytvářejí vlastní výstelku piercingového kanálku, dále nejsou vhodné ani různé masti (zde doporučovaný "oblíbený" Framykoin),neboť jsou často hydrofilní,napomáhající udržování vlhkosti v piercingu, zpomalují hojení a ulpívají na nich mechanické nečistoty

- není vhodné nosit obtažené oblečení, upnuté džíny či halenky, protože mohou vyvolat tlakem a drážděním vyrůstání granulační tkáně z oblasti východů. Je nutno nosit prodyšné prádlo, aby se oblast piercingu nezapařovala a mohla volně "dýchat"

- v období hojení absolutně není vhodné vyjímání šperku z piercingu, neboť záhy dochází ke smrštění a následně pak k uzavření a vlastně zarůstání piercingu.(na rozdíl od stavu, kdy po definitivním zhojení piercing již nezarůstá, pouze se smršťuje a lze opět obnovit za pomoci zavaděčů i po dlouhé době). Není vhodné zavádění ostrých a tenkých náušnic, zejména ne stříbrných v době hojení, hrozí prořezání a argyrie

-není vhodné zavěšovat ne nezhojený piercing žádné další ozdoby a přívěšky

-není vhodné minimálně po dobu l měsíce navštěvovat plavecké bazeny , sauny apod. zařízení, kde by mohlo docházet ke vstupu infekce

-není vhodná kontaminace oblasti piercingu v počátku hojení tělesnými tekutinami (sliny) a sekrety


Výměna šperku:
Pokud chcete zaměnit po zhojení šperk za jiný, je vhodné postupovat jemně, aby nedošlo k poranění. Závit je vhodné namočit do vosku, nechat zaschnout a poté použít před zavedením olejíček, provléci náušnici a seškrábnout vosk, který tak vlastně chrání při zavádění před poškozením ostrými závity.